Jak vypadá vzdělávání pro 21. století? A jak udržet fungování škol během pandemie? Přečtěte si rozhovor s našimi dvěma školskými experty, Kateřinou Čechovou a Jaromírem Baxou.
Liberecký kraj má na starosti střední školy. Jak na tom jsou?
Jaromír: Mají hodně různou úroveň. Máme tu pár lepších škol, jako jsou gymnázia ve větších městech nebo třeba liberecká průmyslovka, a pak hodně škol problematických. Na nich děti v podstatě ztrácí čas, protože se tam nenaučí to, co budou v budoucnu potřebovat. Přitom dobré vzdělání rovná se mnohem vyšší šance na lepší plat i pracovní uplatnění. Kraj by se měl zaměřit i na kvalitu základních škol, ačkoli je nezřizuje. Na konci minulého týdne byly publikovány výsledky srovnávacích testů žáků 5. a 9. tříd, a Liberecký kraj v nich nedopadl dobře. (pozn.: více k tomuto tématu v článku Liberecký kraj nedopadl ve srovnání školáků dobře)
Jak by mělo vypadat lepší vzdělávání?
Kateřina: Potřebujeme děti připravit na to, že budou žít ve světě, který se mění. Už dnes vypadá mnoho povolání zcela jinak než před deseti nebo dvaceti lety. Takže naučit děti se ve světě orientovat a získat schopnost naučit se to, co aktuálně potřebují. Víme, že tuhle schopnost učit se nezískají memorováním faktů, nebo přípravou na testy, ale spíš prací na vlastních projektech. Ideálně společně s dalšími dětmi.
Jenže taková výuka se v našem prostředí asi nedá moc dělat. Děti čekají povinné maturity, stejné přijímací zkoušky, navíc ze základních škol chodí děti často špatně připravené.
Jaromír: Kraj toho může udělat hodně. Jenže dnes se zabývá hlavně rekonstrukcí budov a nákupy vybavení. Ani jedno ovšem děti nenaučí, jak žít dobrý život. Zmíním jenom dvě věci, kterými můžeme začít. První je posílení všeobecného vzdělání a prostupnosti oborů, které krajské střední školy nabízejí. Potřebujeme využít talent každého dítěte, to je základ budoucí prosperity.
Ta druhá věc je změna přijímacích zkoušek na střední školy. Už dnes je možnost vedle povinné části zavést volitelnou část, ve které by střední školy mohly zohlednit, v čem je daný žák dobrý. To se týká školních i mimoškolních zájmů.
Kateřina: Na prvním stupni skoro nenarazíte na dítě, které by nemělo svůj koníček. Pohovor u přijímaček na střední bude pro základní školy jasný signál, že je potřeba, aby se děti rozvíjely i jinak než jen v matematice a češtině.
(pozn.: více o přijímacích zkouškách v článku Přijímat lidi místo čísel)
Jaromír Baxa
Pro kvalitu školství jsou klíčoví učitelé, kteří jsou v posledních letech nedostatkovým zbožím. Mají nízké platy, často bojují s vyhořením. Jak chcete pomoci jim?
Kateřina: Učitelé mají mít možnost široce ovlivňovat, jakým způsobem budou dělat svou práci, zároveň by měli mít garantovanou možnost využívat tvůrčího volna a nabídku podpory (párové vyučování, učitelské kluby atd.). Kvalitním učitelům by také měla být mnohem otevřenější cesta k možnosti stát se ředitelem školy. Ředitel by měl být spíše než administrativní pracovník nositelem vize školy, osobou zodpovědnou za prospívání celé komunity. Veškerá gesce ředitelů by měla být rozložena mezi více specializovaných pracovníků včetně těch, kteří budou mít na starosti administrativu.
Kateřina Čechová
S druhou vlnou pandemie se opět řeší zavírání škol, roušky ve třídách a další opatření. Jak je možné v této těžké době školy podpořit? Jsou nějaké příklady dobré praxe, které by stálo za to rozšiřovat?
Jaromír: Potřebujeme udržet školy dlouhodobě otevřené a fungující. Krátkodobě se jistě zavírání jednotlivých škol podle aktuální epidemiologické situace nevyhneme, na což je potřeba se připravit. Je vhodné průběžně pracovat s nástroji on-line výuky, aby je děti i učitelé uměli využívat. To navíc pomůže v tom, aby se do výuky zapojily i děti, které jsou doma třeba kvůli rýmě nebo karanténě. No a hodně důležité je podpořit ty děti, které mají kvůli nízkému zájmu rodičů o vzdělávání, chudobě nebo jiným důvodům horší startovací pozici. Je víc možností, jak je podpořit - v Anglii pro ně třeba nechávali školy otevřené a umožnili jim tak vlastně výuku díky individuálnímu přístupu dohnat.
Kateřina: Mnoho mých kolegů učitelů řeší, jak dodržet bezpečnostní zásady v souvislosti s pandemií a zároveň efektivně a zdravě učit. S rouškou je hodně obtížné mluvit, těžko se dýchá, všem schází kyslík, navíc se velice snižuje naše možnost zachycovat mimojazykové komunikační signály, které tvoří významnou součást dorozumívání a lidských vztahů. Kromě hudebky a tělocviku je hodně složitá situace i u jazyků - děti se jazyk teprve učí a potřebují nutně vidět ústa mluvčího, mimiku, zrcadlit. Víme, že učení se cizím jazykům je jednou z nejdůležitějších praktických potřeb současnosti a zároveň je jazyková výuka i skvělým prostorem pro rozvoj klíčových kompetencí a všeobecných znalostí.
Mým jednoznačným doporučením je učit co nejvíce venku. Je to jednoduché, levné a zdravé opatření. Sama učím v lesní škole a vím, že Lidové sady jsou víc než kdy jindy plné skupin dětí a studentů s učiteli. Myslím, že to může být všestranně prospěšné. Některé školy dokonce připravily pro tyto účely venkovní učebny, ale není to zcela nutné. Je ovšem třeba přijmout to, že výuka venku bude probíhat poměrně odlišně, ne ovšem nutně méně efektivně. Možná se ukáže jako prospěšné řešit výuku po větších blocích.
Opět to vnímám jako impuls k podpoře rozvoje klíčových dovedností a schopností. Kromě toho vidím i velice důležitý přínos v tom, že děti a mladí lidé přijdou do těsnějšího kontaktu s naší krajinou, přírodou, počasím, prostředím, v němž všichni žijeme. To je jeden ze zásadních momentů v budování úcty a lásky k přírodě, procesům v ní a uvědomění si její zásadní role v životě (nejen) celého lidstva. To jsou základy, které potřebujeme, aby se nám podařilo vykročit na cestu k dobré budoucnosti.
Další odkazy k tématu školství:
- Volební program #ŽIVOBYTÍ pro 442 356
- Změna je život (o potřebě celoživotního vzdělávání a podpoře všeobecného vzdělání i na odborných školách)
- Přijímat lidi místo čísel (o přijímačkách na střední školy)
- Jak zvládají pandemii ve Volavci: inspirace z venkovské školy
