Změna je život



image


U generace našich rodičů bylo běžné, že vystudovali svůj obor, a pak v něm pracovali až do důchodu. Věci se tehdy měnily pomalu a životní dráha lidí byla předvídatelná. V současnosti je čím dál normálnější měnit zaměstnání i obory. Není výjimkou, že člověk, který vystudoval učitelství, pracuje ve stavebnictví, designérka na odboru dopravy, lékařka dělá marketing. A ani to nemusí být navždy.

Během života se lidem otevírají nové obzory, přicházejí nové příležitosti, mění se jejich postoje, hodnoty, zájmy. Kromě toho se však mění i klima na Zemi a s ním přichází proměna životních podmínek a možností celé lidské společnosti. Společnost na všechny tyto procesy reaguje. Vznikají nové obory, jiné zanikají, technologie po několika málo letech zastarávají a jsou zapomenuty, nahrazeny, nebo zásadně pozměněny. Lidé musejí umět změnu přijmout a aktivně k ní přistoupit.

Jak by na to mělo reagovat školství? Mnoho škol se snaží držet s realitou krok nákupem nových technologií a dalších pomůcek. Ze zkušenosti ale vím, že tudy cesta nevede. Učitelé mají často problémy s technikou pracovat, dětem se omrzí a zanedlouho má leckterý prvák v batohu pokročilejší zařízení, než o kterém škola slyšela. Dětem potřebujeme předávat trvalé hodnoty, dovednosti – klíčové kompetence. Proto často mluvím o udržitelnosti ve školství. Aby školy stále plnily svou výchovnou a vzdělávací funkci, musejí předávat to, co bude vždycky potřeba. Navíc je třeba to dělat způsobem, který bude využitelný všemi v jakýchkoli podmínkách.

Opusťme šedivou teorii a podívejme se na příklad úspěšné změny oboru ze života. Anna Kšírová, dvojka kandidátky Pro KRAJinu, vystudovala medicínu a po promoci pracovala na neurochirurgickém oddělení Krajské nemocnice Liberec.

Na rodičovské pak spoluzaložila firmu Loktu She, která vyrábí šátky na nošení dětí. Ve firmě fotografuje, navrhuje vzory šátků, řídí tkaní a věnuje se marketingu. Kromě toho v roce 2019 stála u zrodu iniciativ Rodiče za klima Liberec a Lékaři pro budoucnost.

Anna vysvětluje, co jí v životě pomáhá uspět v různých oblastech. „Z hlediska vzdělání považuju střední školu za úplně stěžejní. Třetí a čtvrtý ročník jsem díky stipendiu strávila na mezinárodní škole United World College v Indii, kde jsem studovala například výtvarné umění. V rámci předmětu jsme se hodně věnovali tomu, jak sdělit myšlenku prostřednictvím díla. V angličtině jsme zase hodně pracovali s cizím i vlastním textem – tedy se čtením a psaním. Prioritou nebylo naučit se něco nazpaměť, ale přemýšlet. Proč to autor takhle napsal? Co tím sledoval? Hodně zajímavé to bylo v dějepisu, kde jsme dost pracovali s různými dobovými prameny a srovnávali jsme, jak o nějaké události referovala třeba propaganda v rámci diktatury, jak o ní psali lidé, kteří to prožívali, a jak referoval zahraniční tisk.

Navíc mě život v zemi, kde jsem nikoho neznala a kde bylo všechno jiné, naučil schopnosti se rychle zorientovat, zodpovědnosti a sebedůvěře,“ popisuje své zkušenosti.

„U přijímaček na vysokou jsem pak neměla nabiflované znalosti do té míry jako spolužáci z českých gymnázií, ale uměla jsem pracovat s informacemi, skládat věci dohromady, uměla jsem vystupovat. To se ukázalo jako výhoda u přijímacích zkoušek i později během studia. Pomáhá mi to dodnes ve všem, co dělám.“

Annina zkušenost ukazuje, že klíčový je rozvoj schopnosti se vzdělávat a přemýšlet. Potřebná je i podpora individuálních talentů a aktivit. Nesmírně důležitý je přesun části vzdělávání do reality, aby si děti na to, o čem se učí, mohly “sáhnout”. Důležité je také posilování schopnosti řešit problémy a komunikačních dovedností. V tom může škola udělat hodně dobrého.

Proto musí dojít na středních školách zřizovaných krajem k důkladné inventuře úzce specializovaných oborů ve prospěch oborů všeobecně vzdělávacích. V nich je pak potřeba klást důraz na rozvoj osobnosti mladých lidí více než na získávání encyklopedických znalostí. Rámcový vzdělávací program, který je závazný pro všechny školy k tomu dává prostor, nástroje k tomu je možné najít v praxi různých škol po celé republice.

Školy taky nemůžou být odtržené od světa. Je potřeba, aby byly v kontaktu s praxí, aby studenti během studia řešili skutečné problémy ve skutečném světě a aby mohli rozvíjet svoje zájmy. Je také nezbytné posílit programy, které umožňují studium v zahraničí. 

A ovšem nesmíme zapomínat na učitele, kteří se také potřebují vzdělávat podle svých zájmů a potřeb! O nich zase příště.


Kompletní program naleznete zde.


nejnovější články
image

Josef Šedlbauer: Musíme to překlepat, a využít koupený čas k zásadním změnám

Rozumím tomu, že jste po včerejším oznámení opatření naštvaní, unavení, znechucení nebo vystrašení z toho, kam spějeme.

Více
image

Ovocné aleje i Sad zrození: přidejte se k sázení!

Pomozte sázet nové aleje ovocných stromů, ať máte za deset let kam chodit na rande nebo na procházku s dětmi.

Více
image

182 miliard pro budoucnost

Peníze na obnovu země po pandemii můžeme využít k uzdravení krajiny i českého školství. Současný vládní návrh není dobrý.

Více